CZ | EN | DE

Pavel Kryz

Bílá jako ornament

Anna Irmanovová, 1998, Galerie Pecka-Bílá

Po sérii modrých a žlutých pláten (vystavovaných v minulých letech), opustil Pavel Kříž problematiku barevné plochy a rozhodl se vyjádřit se jasným a přehledným způsobem. I sám název výstavy, Bílá/White, napovídá o důležitosti opuštění barvy, neboť jak víme, bílá není barvou.

Technika rytmizovaného ornamentu vypadá sice jako zjednodušené vyjadřování, ale při delším pozorování je divák překvapen mírou živelné a dynamické dekorativnosti, se kterou se i na bílé ploše setkává. Záliba v klasicistním ornamentu pobízí Pavla Kříže do větší a větší virtuozity. Jakoby vytvoření samotného ornamentu nebylo již dostatečnou prací samo o sobě, umělec ještě zasazuje do kompozice vzrušivou kresbu, která obraz činí neklidným.

Celá kompozice pak dostává téměř op-artový efekt vlnící se reality. Na rozdíl od kompozic modrých a žlutých, které se zpřítomňují již samotnou barvou, bílé obrazy jsou zrozeny jakoby na hraně skutečnosti.

Fazety na obraze působí jako odraz v různých zrcadlech, jsou a zároveň nejsou zřetelné, vytvářejí nový prostor a nebo jej ještě více zahalují do představ a snů. Spojení kresby a malby asociuje čínskou tušovou malbu, ornament poukazuje na meditativní tvorbu umožňující nekonečný rytmus a pokračování. Výstava by mohla stejně dobře být notovým zápisem nekonečné skladby. Výstava "Bílá" Pavla Kříže je snem o výstavě ornamentální tvorby, která nechce zůstat na rovině dekorativního prvku.

Anna Irmanovová