CZ | EN | DE

Pavel Kryz

PavelKryz

Pavel Kryz patří ke generaci, která nastupovala v osmdesátých letech. Časem se ukázalo, že z ní vyrostla řada výrazných individualit, které se postupně vydávaly rozdílnými cestami. Kryz se věnuje různým tematickým okruhům, jako jsou lidé, krajiny, zátiší nebo také ornament. Vychází nejen ze současné skutečnosti, ale i z vývoje výtvarného umění v minulých epochách nebo pak z principů uplatňovaných v dalších tvůrčích oblastech, především ve filmových příbězích, z nichž si vybírá konkrétní momenty, které jsou pro ně charakteristické.

Jeho tvorba působí velmi příjemně, představuje rozmanité situace všedního života. Vyzařuje z ní pohoda, ale promítá se do ní i napětí, které ovládá současný svět. Na dnešní společnost nahlíží s lehkou ironií, s jemně kritickým přístupem ke všemu, co nás obklopuje, co tvoří naše prostředí. Inspiruje se dnešním životním stylem s jeho materiálním dostatkem a zároveň s jeho povrchností, pramenící z touhy po co nejsnadnějším dosažení cílů.

Pavel Kryz dokáže citlivě vystihnout zdánlivě jednoduchou cestu k úspěchu, s nímž však může být spojená vnitřní prázdnota. Jeho obrazy či celé jejich řady, ve kterých se dané příběhy odehrávají, mají několik významových vrstev. Působí na první pohled poklidně a přívětivě, ale zároveň se v nich mohou ukrývat dramatické děje.

Důležitým tématem, kterým se Pavel Kryz zabývá, je intimita. Možná, že se jí při dnešním roztěkaném a přitom materiálně zaměřeném způsobu života dá dosáhnout mnohem obtížněji než v dobách, kdy se žilo podstatně skromněji. Některé obrazy působí romanticky, trochu jako sny, kterými se můžeme odpoutat od každodenní reality, od všedních činností zaplňujících většinu našeho času.

Malba Pavla Kryze působí přístupem k tématům i technickým řešením spíš klasicky, ale upoutá hlavně osobitým vnímáním vztahů mezi lidmi, citem pro vystižení atmosféry.

PhDr. J. Machalický

„Dokonalý svět“ Galerie NoD

Téma „dokonalého světa“ vychází ze současného životního stylu, kdy celou společnost do značné míry ovládá reklama, kdy se „úspěšní lidé“ vydávají na dovolené do exotických krajů, aby na okamžik vybočili z prázdného světa byznysu či politiky do ještě prázdnějšího odpočinku v luxusních hotelích u luxusně vybavených pláží. Pak se ovšem zase brzy vracejí ke každodenní skutečnosti nekonečných porad a jednání. Řada umělců různými způsoby reaguje na dnešní převládající životní styl, ve kterém se často vytrácí obsah a smysl a jehož aktéři spěchají z jedné zbytečné schůze či diskuze do druhé s pocitem, že snad pracují. Přesto ale někde v hloubi duše musí cítit naprostou prázdnotu, s níž nakonec doklušou do cíle, aby se za nimi zaklapla víka rakví, aniž by po nich zůstalo cokoliv pozitivního kromě rozsáhlých majetků či dluhů.

PhDr. J. Machalický